RAXALPE 2024 – Všechny roční období v jednom víkendu

publikováno: 05.05.2025

Když jsme plánovali přechod rakouského pohoří Raxalpe, tušili jsme, že to nebude jen tak. Ale že během tří dnů stihneme jaro, léto, podzim i zimu, to bychom si mohli rovnou odškrtnout jako kompletní roční službu. A že bude veselo? O to se postarala trojice statečných a výborně naladěných dam. (Pozn.: průvodce přežil a ještě se ke všemu možnému přiučil.)

Začali jsme stylově – v údolí Höllental, což v překladu znamená Pekelné údolí. Proč pekelné? No, třeba kvůli nástupu na via ferratu Teufelsbadsteig (třída B). Kdo má rád kov na skále a výhledy do hlubin, ten by zaplesal. My jsme se radši drželi ocelových lan a vydrželi na skále cca 2 hodinky. Pak nás čekala pohodová horská tůra (9 km, 750 m výškových) a jako bonus výšlap na vyhlídku Losbuhel. Celkem jsme za den zvládli 13 km a výškově přes 1100 metrů. A odměna? Ottohaus, krásná dobová horská chata bez moderních vychytávek.

Ráno začalo jako obrázek. Sluníčko, úsměvy, výborná snídaně v 1600 metrech nad mořem. Na pořadu dne byla ferrata Haidsteig (C-D). Krásná, dlouhá, vzdušná ferrata s nádechem adrenalinu. My 850 metrů kovového štěstí zvládli za dvě hodiny, jak nic. No a pak… krupobití, blesky a pořádná horská facka. Tady už jsme poznali, že Rax umí být nejen pohostinný, ale taky pěkně drsný. Stihli jsme se ale zachránit dřív, než nás příroda rozbalila naplno. Útočiště: Karl-Ludwig-Haus, kde jsme rozvěsili vlajky všech států (rozuměj: sušící oblečení). Celkem jsme v nohách měli 12,5 km, 900 výškových metrů nahoru a 660 dolů – a pár bolavých stehenních svalů k tomu.

Návratová trasa nás vedla přes krásný vrchol Dreimarkstein (1949 m n. m.), sněhová pole, zbytky zimy a příběhy o tom, co všechno jsme už přežili. Po sestupu 1500 metrů (ano, kolena se smály i plakaly zároveň) jsme přistáli zpět v údolí. A protože jsme to celé přežili s úsměvem, vyrazili jsme ještě omrknout městečko Rax, dali si kafíčko, prozkoumali místní trhy a konečně v autě, za doprovodu největšího deště víkendu, už jen suše vzpomínali.

Děkujeme naší dámské výpravě za důvěru, nadhled, smích, schopnost přežít kroupy bez hysterie a za to, že to bylo prostě lidské a krásné. Raxalpe 2024 – za nás palec nahoru. A mokré boty dolů!